Palubní deník pojizdné popelnice aneb putování po zemi krav a volů #3

8. července 2017 v 22:09 | Lukas Dream |  Z toho čemu říkám život
Už je to zas nějaká doba, co jsem nic nevydal, a tak tu jsem s dalším dílem. Pokud jste na něj čekali (Ha Ha Ha), tak se moc omlouvám (Ha Ha Ha, pochop, nikdo nečekal) a a pokud jste se sem dostali z odkazu u minulého článku, tak to asi nevadí.


Středa 24.5.2017
5:15
Budíček - takový nadnesený výraz, spíš ranní buzerace - a snídaně byly příjemnější než jsme čekali, zvlášť když vezmeme v úvahu přerušení dodávky kakaa. Čas odjezdu: 6:29.
8:47-12:02
Návštěva CERNu. No, co k tomu říci? Takže, my tomu nerozumíme, vy byste tomu nerozuměli a většina z nich pouze budí iluzi, že tomu rozumí. Poznámka: Obědový balíček byl spíš svačina.
13:20
Na půl hodiny nás vyhodili v Ženevě. Prý abychom měli fotky, suvenýry a viděli vodotrysk, který by měl stříkat sto čtyřicet metrů vysoko - mimochodem, nebyl v provozu. Ale beztak nás měli plný zuby a chtěli sa nás zbavit.
15:43-17:45
Jsme opět v Montreux, ale tentokrát nás u Chillonu nevyložili. K němu jsme měli dojít. Pro některé z nás Smrt chystala úmrtí na smrt, ale díky častým dlouhým pauzám jsme ty čtyři kilometry nakonec zvládli všichni.
20:32
Večeře: Čočková polévka a položivá kuřata s rýží. Poznámka: Zdroje by přísahaly, že kuřata na talíři ještě kvokala a bránila se. Nevím, co proti večeři všichni měli. Já snědl kilogram kyselých okurek, banán. tři sušenky a jsem naprosto spokojený.

Tak to je všechno, příští díl bude poslední a samozřejmě tu na něj až vyjde bude odkaz. A i když to vůbec nemá smysl, protože pokud jste to dočetli až jsem, tak minulý díl jste asi četli, tak odkaz tu je zde.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama